Lovecký zámeček Ohrada
Nedaleko hlubockého zámku stojí barokní Lovecký zámeček Ohrada, jedna z mála slohově čistých staveb v jižních Čechách. Zámeček byl postaven pro knížete Schwarzenberka v letech 1708 – 1713 podle architekta P.I. Bayera jako lovecký zámek, který měl sloužit k pořádání honů a honosných loveckých slavností.
Zámeček dnes slouží jako muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství. Jeho historie sahá do první poloviny 19. století (1842), kdy sem byly soustředěny rozsáhlé sbírky loveckých trofejí a vycpanin. Patří mezi naše nejstarší muzea vůbec.
V prostorách muzea můžete shlédnout bohatě malovaný hodovní sál s hodnotnou sbírkou historických loveckých zbraní, expozici o životě lesa, pěstování lesních porostů, vývoji těžby a dopravy dřeva, lesnické a myslivecké obleky 19. a 20. století, četné lovecké a myslivecké exponáty a unikátní trofeje jelenovitých. Prohlídku uzavírají expozice dokumentující vývoj rybářství a proslulého jihočeského rybníkářství.
Dvůr Vondrov
V malebném prostředí nedaleko loveckého zámku Ohrada se nachází Dvůr Vondrov. Původní dvůr, který zde byl založen již v roce 1550 Ondřejem Ungnadem ze Suneka, byl nazván Ondřejovský, až později Vondrov. V roce 1895 nechal dvůr opravit Adolf Josef ze Schwarzenberku. Dvůr proslul především chovem ušlechtilých koní a hospodářských zvířat. V současné době nabízí pro úplné začátečníky i pokročilé jezdce plně vybavený jezdecký areál s venkovní jízdárnou, krytou halou, možnost ustájení koní a výcvik jezdců.
Knížecí dvůr
Na cestě k hlubockému zámku, v místě původního Podhradského dvora, byla roku 1846 podle návrhu architekta Franze Beera dokončena patrová kamenná budova s architektonickými prvky střídmého klasicismu. Jako starý úřední dům sloužila téměř století potřebám úřadu schwarzenberského knížecího dvora. Název Knížecí dvůr se začal používat po nedávných úpravách objektu. Jeho součástí je dnes galerie i klinika tradiční čínské medicíny.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Jana Nepomuckého byl navržen podle plánů architekta Franze Beera. S výstavbou se započalo v roce 1844 a o tři roky později, v roce 1847, byl vysvěcen samotným kardinálem Bedřichem ze Schwarzenberku. Kostel je postaven v novogotickém slohu, je obdélný, s příčnou lodí a jeho věž se tyčí do výše 56 metrů.
Zajímavé jsou osudy kostelních zvonů, jež byly v roce 1846 přeneseny ze zámecké kaple. Největší se jmenuje Josef, byl pořízen roku 1725 a váží 840 kg. Menší zvon, Donát, o váze 335 kg, z roku 1629, byl ulit v Českých Budějovicích a nejmenší zvon, Jan Nepomuk, pocházející z roku 1815, vážil 225 kg. Oba posledně jmenované zvony, Donát a Jan, nepřežily bohužel první světovou válku. Naposledy zahlaholily Hlubockým 26. srpna 1916 ve čtvrt na pět odpoledne, načež byly sňaty a zrekvírovány pro vojenské účely. Po válce ulil českobudějovický zvonař Rudolf Pecner zvony nové, dokonce hned tři, nesly jména Václav (1935 kg), Jan (460 kg) a Maria (329 kg). Za německé okupace byly opět dva zvony zrekvírovány a až v roce 2005 se kostel dočkal zvonů nových.
Jihočeský kraj patří k regionům s největším počtem památek. Rožmberkové, Schwarzenberkové a další slavné rody zde zanechaly obrovské dědictví, jehož krása zušlechťuje malebný kraj jižních Čech. Třináct nejvýznamnějších objektů spravuje stát. Jsou mezi nimi proslulé hrady a zámky, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci i v dalších místech, která patří k nejoblíbenějším výletním cílům. O další stovky památek pečují obce i soukromí majitelé. Naprostá většina památek je otevřena veřejnosti.
První hrady, tvrze a kláštery byly v jižních Čechách budovány již od 12. století. Mocný rod Vítkovců, který soupeřil o vliv v jižních Čechách s královským rodem Přemyslovců, se opíral o četné hrady, které ve dvou řadách tvořily pevný val na hranicích s Rakouskem a ve své většině byly založeny v průběhu 13. století. Jedná se především o hrady Rožmberk, Landštejn, Nové Hrady a Jindřichův Hradec. Tuto soustavu dále doplňovaly hrady v Českém Krumlově, Třeboni a Stráži nad Nežárkou. Většina jihočeských staveb byla následně v 16. a 17. století přestavěna do dobového renesančního slohu. Dějiny jižních Čech jsou v tomto období spojeny se šlechtickým rodem Rožmberků. Rozsáhlé změny prodělal především raně gotický hrad v Českém Krumlově, který byl během panování Rožmberků přestavěn na renesanční zámek a za Eggenberků byl pak barokně upraven. Hrad v Jindřichově Hradci se ve 2. polovině 16. století změnil v rozložitý renesanční palác s bohatými arkádami a ozdobným rondelem. V průběhu 18. století Schwarzenberkové také přestavěli a do dnešní podoby nechali upravit zámek Orlík, který se dnes nalézá na břehu stejnojmenné přehrady na řece Vltavě. Zásluhou orlické větve Schwarzenberků byl ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století rekonstruován na soutoku řek Vltavy a Otavy hrad Zvíkov. Nynější podoba hradu se značně přibližuje jeho vzhledu před staletími. Na panském sídle v Třeboni došlo k podstatné přestavbě až na počátku 17. století, za posledního Rožmberka Petra Voka. Renesanční podoba zámku, vytvořená v této době, nebyla později už nijak podstatně měněna. Stavebně zajímavou památkou je zcela určitě zámek Kratochvíle, původně letohrádek a lovecký zámek mocného velmože Viléma z Rožmberka. Ten zde nechal provést značné stavební úpravy, a tak se Kratochvíle po svém dokončení dala nádherou svých prostor srovnat jedině s pražským letohrádkem Hvězda. K malebným stavbám jižních Čech patří i Červená Lhota, renesanční zámek uprostřed rybníka, postavený na místě středověké tvrze. V období středověku bylo postaveno na území jižních Čech na 100 hradů a 400 tvrzí. Některé hrady zanikaly během času beze stopy, jiné byly zničeny válkami a požáry, další byly přestavěny na honosné zámky.
HOTEL ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA, Hluboká nad Vltavou, Tel: 387 966 666, Fax: 387 965 833, Email:
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
